Příběhy

Žena, věk kolem 40ti let, rozvedená; do terapie přichází s přáním zmírnit svoji žárlivost na nového partnera, která zašla již tak daleko, že vztahu hrozí každým dnem krach. Po hodinovém rozhovoru mapujícím základní projevy vytyčeného tématu ke konci jen tak mimochodem zmíní, že žárlivá je vlastně od mládí ve všech svých vztazích. Na další objednaný termín již nepřijde s omluvou, že vztah se mezitím definitivně rozpadl a terapie se tím pro ni stává bezpředmětnou.

Žena, věk kolem 25ti let, do terapie přichází na doporučení psychiatra, depresivní. Během řady asi patnácti víceméně pravidelných sezení rozkrývá všechny aspekty vztahového pole mezi ní, oddanou dcerou, a její dominantní matkou. Postupně se stále více osměluje nahlédnout kriticky a v pravdě způsoby jejich vzájemných vztahování a lépe se jí daří oprošťovat se vnitřně od matčina vlivu a rozeznávat hranice svého světa. Po ukončení intenzivní terapie se v následujících měsících tu a tam vrací ujišťovat se v některých svých dalších dílčích objevech, přičemž se zároveň ukazuje, že ačkoli matka své chování nezměnila ani v nejmenším, dcera zůstává již trvaleji schopna ustát před ní své právo na vnitřně svobodnou existenci.

Muž, věk kolem 40ti let, ženatý, dvě děti, do terapie přichází s přáním rozkličovat povahu a původ úzkostných rozlad, které mu v posledních týdnech svojí četností začínají nepříjemně narušovat kvalitu života. Během několika málo sezení se daří původ těchto stavů lokalizovat do pracovní oblasti. Další analýzou dochází ke zjištění, že se jedná spíše o reakci na stres, a kromě zklidnění, plynoucího již ze samotného správného pojmenování obtíží, jsou dále na místě konkrétní režimové úpravy a důkladné zamyšlení nad všemi aspekty tohoto významového pole. Několik sezení je ještě věnováno základnímu ohledání některých dalších stěžejních oblastí (původní rodina, současná rodina, světonázor, spiritualita, rozbor několika snů), ale v žádné z nich není zjištěn nějaký další důvod k vážnějšímu zamyšlení. Jelikož se obtíže ukázaly být přehledně rozpoznatelné, ohraničené pro konkrétní životní situace a i proto dobře řešitelné, může být terapie brzy ukončena.

Žena, věk kolem 25ti let, do terapie přichází ujasnit si a zpřehlednit způsoby svého fungování ve vztahu s povahově značně odlišným partnerem. Do svých úvah je postupně nucena zahrnout v plné šíři i hloubce svoji původní rodinu, kořeny, tradice a zvyklosti, které ji pro ni již dále neuspokojivým způsobem determinují v její snaze o vlastní autentické vztahování se ke světu, sobě samé i partnerovi. Vnitřně svobodnější náhled na situaci ji pozvolna dovoluje plně nazřít zásadní rozdíly mezi partnery a posuzovat s chladnou hlavou všechna pro a proti pokračování vztahu v jeho každodennosti i náročnějších obdobích. Nedílnou součástí terapie je i co nejdůkladnější rozpoznání fungování mechanismů vlastní emocionality, jež ji dříve svými nejasnými a neohraničenými konturami podstatnou měrou znemožňovala dobrat se podstaty problému.

Žena, věk kolem třiceti let, vdaná, dvě děti, bez jakýchkoli obtíží; terapie je pro ni místem pro nahlížení svého nikdy nekončícího sebepoznávání. Bohatý myšlenkový svět, vnímavost pro jemné záchvěvy existence, zvídavost i důsledná otevřenost a bezpředsudečnost vůči světu i sobě samé jí dovolují vnímat i užívat si své bytí jako každodenní zázrak s přirozeným přesahem k věcem mezi nebem a zemí a respektem k tajemstvím života.